Každý rok chci mít alespoň jednu odrůdu, se kterou jsem dřív nepracoval. To proto, abych se každý rok naučil něco nového a rozvíjel se.
Na vinobraní 2022 za mnou přišel strýc, jestli nechci jeho hrozny Blauburgeru, který má na svém ranči. Sice jsem ho nikdy nedělal, ale okamžitě jsem souhlasil. Strýc má totiž všechny svoje vinohrady pod závlahou, takže dostávají potřebnou vláhu, a protože má čerstvý koňský hnůj, jsou vinohrady perfektně prohnojeny a na kvalitě hroznu je to hodně znát.
Hrozny jsem nechal pomleté přes noc a díky tomu si výsledné víno natáhlo ze slupek krásně sytou růžovou barvu a perfektní aromatiku. Hrozny byly krásně vyzrálé, ale já mám rád suchá vína, takže jsem nechal mošt prokvasit úplně do sucha. Znaméná to ale, že má lehce vyšší alkohol. Není to teda ta růžovka na zahradu na sekání trávy. Spíš bych to viděl na typ růžovky po práci. Práci úspěšně dokončíš, sedneš si na terasu, jazyk na vestě. A co teď? Vypiješ flašku Blaubecu a máš čím dál větší pocit uspokojení z dobře vykonané práce.